Vítejte Guest (Přihlášení) Hlavní strana Archiv Mukařov-info Mukařov-orientační plán Mukařov-historie SDH Mukařov TvJ SOKOL Mukařov TcJ SOKOL Mukařov Malá Skála Malá Skála-úřední deska Minihry Foto a video galerie- nové! administrace - kontakt Články
Uživatel: Heslo:
Vytvořit účetZapomenuté heslo


Webkamera

Jak bude?


Počasí Jablonec nad Nisou - Slunečno.cz


Články
Témata:94
Příspěvky:179
Témata/Příspěvky:53 %
TvJ--> ŠIPKY - aktuální výsledky
Poslední příspěvek admin
On 12/11/2017 21:57:05
TvJ --> ŠIPKY - nové kolo
Poslední příspěvek admin
On 02/11/2017 16:41:30
Volby do Poslanecké sněmovny 2017
Poslední příspěvek admin
On 22/10/2017 08:59:39
Hasiči --> dětské odpoled. 2017-výsledky
Poslední příspěvek admin
On 07/08/2017 16:07:59
Mukařovské koupaliště - jak šel čas
Poslední příspěvek admin
On 31/07/2017 07:33:48
50. výročí mukařovského koupaliště
Poslední příspěvek admin
On 11/07/2017 21:44:29
Opravy hasičské nádrže-2017 - informace
Poslední příspěvek admin
On 04/07/2017 19:30:57
TvJ-->Toulky Mukařovskou historií
Poslední příspěvek admin
On 09/05/2017 17:33:51
TvJ --* Plán akcí na rok 2017
Poslední příspěvek admin
On 22/03/2017 16:41:11
Vyhlášky obce Malá Skála
Poslední příspěvek admin
On 08/10/2016 19:55:18

Statistiky

Profil




Mukařov historie

Nahoru


Historie Mukařova [Mukarzow, Mukarz]




Jedna z nejstarších vsí v okolí. Původní osada založená v průběhu 13. století byla za třicetileté války 30. srpna 1469 spolu s Jabloncem, Maršovicemi, nebo Stanovým vypálena lužickými vojsky.
  Dlouhý čas pak byla opuštěna.
  Teprve na přelomu 16. a 17. století došlo k jejímu opětovnému osídlení. Na nedalekém potoce v dolních Končinách byl zřízen malý panský mlýn. V roce 1660 se rozhodl majitel panství Albrecht Maxmilián hrabě Desfours zřídit na maloskalském statku další poplužní dvůr a to právě v Mukařově. Uprostřed vesnice, na místě šesti usedlostí, které museli majitelé vrchnosti podstoupit, vznikl čtvercový dvůr. Další čtyři statky museli podstoupit svá nejlepší pole.
  Po několika letech hlásili správci maloskalského statku vrchnosti, že jsou zdejší pole kamenitá, v údolí je půda kyselá a že zde, „vysoko v horách“ dlouho leží sníh. Kolem roku 1890 byl pro nedostatek vody zrušen panský mlýn. Samotný poplužní dvůr zrušil až v roce 1785 nový majitel panství František Václav hrabě Desfours. Dvůr byl rozdělen na jedenadvacet parcel na kterých vyrostla nová stavení. Vrchnost si ponechala vedle louky pod vesnicí (do roku 1868) také les v Končinách. Až do poloviny 19. století, kdy byl Mukařov přičleněn pod rychtu ve Sněhově se vesnicí táhl vleklý spor mezi starousedlíky a nově příchozími (dvořany).
  Dříve, než byla postavena v roce 1890 nová škola, vyučovalo se přes zimu ve světnici Kostlánovy chalupy. Prvním učitelem v nové škole byl Bohumil Kripner z Jičína, druhým Jan Stuchlík ze Šárovcovy Lhoty, posledním po druhé světové válce učitel Housa.
Spolek dobrovolných hasičů v Mukařově byl založen v hostinci Ferdinanda Daníčka 8. prosince 1895. Prvním předsedou byl zvolen obchodník František Šikola, velitelem rolník Stanislav Štěpán. V roce 1935 byl při příležitosti 40-letého výročí založení sboru udělán nový hasičský prapor. V květnu 1943 si místní hasiči koupili novou motorovou stříkačku. Při 50-letém výročí sboru, 29. července 1945 proběhla v sále hostince Ladislava Hujera velká slavnost, při které obdrželi dva zakládající členové Ferdinand Bárta a Bohumil Brož pamětní diplomy. V roce 2009 obměnili členové SDH Mukařov obstarožní vozidlo GAZ za novější.
  Od roku 1903 funguje v Mukařově také Sokol, dnes Tělovýchovná jednota Sokol Mukařov. Aktivní život spolku probíhal v létě i v zimě nejen na hřišti u cesty do Huntířova a na skokanském můstku v Končinách. Dnes tento spolek pořádá v bývalé škole turnaje ve stolním tenise (družstvo se účastní okresního přeboru I. třídy), nebo tradiční šipkový turnaj. Od roku 1999 působí v Mukařově další Tělocvičná jednota Sokol Mukařov, která své aktivity směřuje především na Sokolské cvičiště v Hořenci (Mukařovský víceboj). Od roku 1962 zde funguje také Český zahrádkářský svaz.
  Za první republiky provozoval v Hořenci hostinec Adolf Hujer, v Dolenci zase Ladislav Hujer (nebyli příbuzní), dále zde svou živnost provozoval např. řezník p. Bárta naproti škole, pekař p. Hloušek a pekař p. Koštejn v Dolenci, koloniál Boh. Brož tamtéž, nebo p. Lamač obchod s textilem v Hořenci, atd.
  Výstavba dnešní silnice vedoucí od Jizery Želečí (Zelci) obcí vzhůru byla započata před první světovou válkou, ale dostavěna byla až po jejím skončení. V roce 1925 byl do vesnice zaveden elektrický proud.
  Velkou nervozitu mezi místními obyvateli na podzim roku 1938 způsobilo obsazení českého pohraničí německým wermachtem. Pozdější protektorátní hranice probíhala v místech hranic katastrálních a oddělila tak od sebe Mukařov a zabrané Dalešice. V té době mnohé děti a ženy z Mukařova odcestovali ke známým a příbuzným do „kraje“, než se situace uklidní. Nikdo tehdy nevěděl, kde se Němci zastaví a kudy nová hranice povede.
  Na konci války se řada místních obyvatel aktivně zapojila do Květnového povstání.
Po krátkém období svobody ukončil komunistický puč v roce 1948 a následné zábory půdy i státem řízené krádeže dobytka a zemědělské techniky pro vznikající JZD. Také živnosti nuceně zanikaly a zůstal pouze družstevní konzum. Časem do vsi zajížděla též pojízdná masna. V bývalém Hujerově hostinci v Dolenci se konaly plesy, maškarní plesy pro děti, taneční zábavy, scházeli se tu místní hasiči ke schůzování.
  V roce 1968 bylo na místě staršího stavení (Šálkovna) svépomocí vybudováno koupaliště – požární nádrž. Ze slavnostního zahájení se dochovala řada fotografií.V té době byl také upraven dnes již nefungující park pod školou.
  Do Mukařova na počátku 80. let 20. minulého století krátce zajížděl linkový autobus (Jablonec n.N. – Malá Skála – Turnov). Zakrátko byla linka na protesty řidičů, kteří měli obavy z úzké a špatně sjízdné silnice zrušena. Nejbližší autobusové zastávky dnes najdeme na Protivně a na Filkách. V Mukařově tak do dnešních dní zůstala pouze otočka pod školou u které ještě na konci minulého století stávala autobusová zastávka (přenesena na koupaliště).
  V současnosti není v Mukařově žádný obchod ani hostinec. Je-li voda čistá, dá se v místním koupališti smočit. Chata Amerika, dnes Penzion N funguje pouze pro ubytované hosty, sezónně od pátku do neděle se můžeme občerstvit v kiosku (garáži) u pyrámu na Filkách.

Dnes Mukařov se svými osadami a samotami


Filka :
Filka - obrázek Malá, poměrně mladá osada spadající pod Mukařov se rozkládá východně od dalešické silnice, na někdejší jazykové (národnostní) hranici. Západně od silnice leží Klíčnov, naležící k Pulečnému.
  Název osada získala od jména někdejší formanské hospody "U tří filků"(U filků), jejíž budova se dodnes (neslouží jako hospoda) nachází na návrší vpravo u silnice do Dalešic.
  Na křižovatce silnic z Jablonce do Turnova a na Malou Skálu stojí starý rozcestník, který tu nechal postavit v první polovině 19. století tehdejší majitel maloskalského panství Franz Zacharias Romisch.
  Z různých míst osady se otevírají krásné pohledy na Ještěd, Kozákov, údolí Jizery, Podkrkonoší a za pěkného počasí na Krkonoše.
Želeč [Zelce, Zelletz] :
V hlubokém stinném údolí Želečského potoka, kterým stoupá silnice od Jizery do Mukařova, najdeme malou osadu.
Dnes zde žije trvale jenom několik obyvatel, většina domů slouží k rekreaci. V roce 1894 zde stálo 13 domů ve kterých žilo 113 obyvatel. A byly tu také mlýny.
Starší Patřičného mlýn byl vybudován po zbourání nerentabilního Habrova mlýna v Končinách v roce 1710. Jednalo se o mohutnou zděnou stavbu pod soutokem Želečského a Mukařovského potoka. Právě sem jezdili sedláci z širšího okolí mlít své obilí. Bohužel po desetiletích chátrání byla budova mlýna v roce 2007 demolována. Zůstalo mlýnské kolo (snad bude zachováno ) a vodní náhon. Druhý mlýn, resp. Havelkova brusírna byla později postavena o něco výše, proti proudu. I ona využívala vod jak Želečského, tak i Mukařovského potoka. Její poloha už nebyla tak výhodná jako "doleního mlýna" a z Okolnice (zatáčka silnice přes Želečský potok) byl vybudován delší náhon k vodní nádrži nad brusírnou (vodní náhon je dodnes znatelný, částí protéká dosud voda, nádrž je také zachována). Brusírna vyhořela v roce 1931. Údajně na "objednávku". Havelkovi si pak postavili novou brusírnu v Příšovicích. Na místě jsou dnes pouze rozvaliny. Nad Želečí se na levém břehu Želečského potoka nacházejí pod skalami pozůstatky nevelkého stavení, zde v lese bydlili bezzemci Nezdarovi.
V roce 1888 zapálil v Želeči Petr Hoření z Prosíčka domek, ve kterém bydlela jeho žena a čtyři lidé při tom uhořeli.
 Dolní částí osady procházela stará krkolomná cesta z Turnova přes Malou Skálu do Bzí a dále do Brodu. Nevedla jako dnešní silnice podél Jizery, ale na mnoha místech stoupala vysoko nad řeku, aby se posléze k jejímu břehu zase vrátila. Tak tomu bylo i v úseku z Líšného, kde kousek za obcí stoupá cesta lemovaná několika patníky od silnice lesem do stráně. Nejvyšší bod této cesty se nazývá PATŘIČKA, v tomto případě "Velká Patřička". V dalším pokračování cesta klesá do Želeče, překračuje potok a stoupá na nížší "Malou Patřičku" a z ní pokračuje do Splzova.
 Na "Velké Patřičce" můžeme posedět na lavičce, nebo z okraje skály sledovat zákrut Jizery u Splzova. K danému místu se váže také jeden příběh z dávné doby, kdy touto cestou jezdil na koni do farního kostela ve Bzí farář až z františkánského kláštera v Turnově. Při jednom z návratů ze Bzí se na tomto místě jeho kůň splašil, nebo snad jen klopýtl a už se oba řítili ze strmého srázu do Jizery. Pod skálou tehdy nevedla silnice a řeka dosahovala až pod skálu a proto se faráři nic nestalo. V turnovském klášteře byl potom dlouhá léta uchováván obraz s výjevem padajícího faráře i s koněm do Jizery.
 Další příběh je z konce 2. světové války, kdy při květnovém povstání českého lidu obsadili skálu čeští povstalci. Na silnici mezi Splzovem a odbočkou do Mukařova postavili zátaras a obrněnec, který u něho musel zastavit odstřelil pancéřovou pěstí Bohumil Brož z Mukařova. Podle Jizery tehdy už žádný Němec neprošel.
 V blízkosti osady najdeme ještě jednu vyhlídkovou skálu, dnes zapomenutou, která dříve nabízela skvostný pohled na Suché skály a na Jizeru u Líšného. Najdeme ji na úzkém skalním hřebeni mezi Želečí a Splzovem, nejlépe přístupnou od Huntířova přes louky Na rovni. Dnes je pohled značně omezen vzrostlými stromy.
 Pod skálou, v době kdy byla vybudována silnice po pravém břehu Jizery stávala panská hospoda "Pod skálou". Ta byla známá šífaři - kořalečníky, kteří zde utráceli své těžce vydělané peníze. (Šífaři - lamači pokrývačské břidlice, jejíž bohatá naleziště se nacházela především v okolí Bratříkova, Radčic, Jílového a Jirkova)
Končiny [Končina] :
Končiny - obrázek  Název lokality a později osady pochází z dob, kdy byl v Mukařově založen poplužní dvůr (1660) a severní pozemky dvora zde, na hranicích Svijanského panství končili. Později byla hranice panství přeměněna na hranici katastrální a později dokonce na hranici protektorátní. V době fungování mukařovského poplužního dvora nechal hrabě Albrecht Maxmilian Desfours v Končinách zřídit mlýn. Ten však byl kolem roku 1710 zrušen pro nedostatek vody.
 Les "V Končinách" - v roce 1825 zde byla postavena panská myslivna. Postupně sem byli dosazeni myslivci: roku 1825 Frant. Jäckel, roku 1839 Josef Hanzák a v roce 1850 Václav Čeněk z Wartenberka. Dřevěná myslivna vyhořela v roce 1880 a již nebyla obnovena. Lokalita je dnes nazývána "U fořtovny".
 Nedaleko odtud, na levém břehu Želečského potoka stával mlýn. Snad to byl ten původní z období poplužního dvora. Později byl znám jako mlýn Habrův. Dle pověsti byl mlýn známý především díky mlynářově pyšné ženě. Po její smrti začalo v mlýně strašit a když potom mlýn vyhořel a strašilo tu dál, již nebyl obnoven. Zachoval se dobře znatelný (suchý) vodní náhon. Lokalita zvána "U habrovnice" (U habrovny). Další mlýny, nevíme přesně kolik, stávaly níže po proudu, na soutoku Želečského potoka s Končinským lokalita zvána "V mlýništích" a možná také v Doleních Končinách, při cestě do Huntířova lokalita zvána "U lávky". Na pravém břehu Želečského potoka, pár desítek metrů nad cestou do Huntířova najdeme pozůstatky skokanského můstu, kde místní sportovci skákali ještě v 50-tých letech 20. století.
Protivna [Protivné, Protiwen] :
Protivna - obrázek  Osada jižně nad Mukařovem, ke kterému patří, byla vysazena na pramenech potoka na severovýchodním svahu vrchu Vyniklova proti (naproti) "mateřské" vsi Mukařovu. Vedla tudy cesta z Malé Skály a Sněhova na Klíčnov a dále do Rychnova, stará cesta do Mukařova a dále přes Dalešice do Jablonce n.N. vedla nedaleko pod osadou (dráha).
 V roce 1608 zde žili 2 osadníci. Pro svou nepříznivou, stinnou polohu nenabyla osada nikdy na velikosti. Dodnes zde stojí 5 domů, šesté stavení blíže ke sněhovskému hřbitovu nese název "Hamburk". Nad silnicí ve směru na Filka vyrostla zahrádkářská kolonie, lokalita několika domů u odbočky silnice do Mukařova se jmenuje Ostrov (Na ostrově). U silnice stojí zastávka autobusové linky Turnov - Malá Skála - Jablonec n.N., naproti nejspodnějšímu stavení najdeme malou hasičskou nádrž.
 Od Mukařova je osada oddělena lesíkem Na hádce (Hádka), lokalita Vrcha, to jsou dnes již většinou druhotně zalesněné louky nad osadou.
Ostrov

Kalhoty
spadá pod OÚ Malá Skála (od roku 1953 MNV Malá Skála). Stojí zde 147 domů, žije zde 169 obyvatel (2013), v roce 1890 to bylo 76 domů a 466 obyvatel.


Mapka:

Mukařov - plánek
Významní rodáci:

Plukovník ing. Čestmír Šikola *29.11.1919 + 29.2.2008, příslušník západního protinacistického odboje, telegrafista nejúspěšnější výsadkové skupiny Clay-Eva působící na území tehdejšího protektorátu od 13. dubna 1944 do konce války. Po nástupu komunistů k moci byl mučen StB a vězněn. Po roce 1989 se mu dostalo řady ocenění, bylo mu uděleno čestné občanství Malé Skály, Jablonce n.N., Bystřice pod Hostýnem, Hostišové a Adge (F), v roce 1997 byl vyznamenán medailí Za hrdinství.
P. Ignác Bárta * 1798 + 1849, řeholník řádu Rederntoristů
Jan Šikola *1811 +1878, učitel ve Ktové
Josef Šikola * 1836, gymn. Profesor v Přerově
Josef Bárta, právník a úředník u místodržitelství v Bosně
Josef Novotný +1855, hudebník a cestovatel


Mukařov v literatuře:

Paměti farní osady Bzí na maloskalsku – Jan Šimon – 1898
Památky jablonecka – J.V. Scheybal, Bedřich Beneš, Jana Scheybalová – 1969
Krajem skla a bižuterie – Jana Scheybalová, Josef V. Scheybal – 1998
Kluci první republiky – Ladislav Šikola – 2010


Zdroj: © 2010 Michal Vrbata http://kopaninsky-hrbet.mistecko.cz/


2010 - 2017© by charvic


foto

Oznámení:

Odkazy
Krajský úřad LK
Portál veřejné správy
...::MALÁ SKÁLA::...
Úřední deska MALÁ SKÁLA
Maloskalský ZPRAVODAJ
SDH Mukařov
TcJ SOKOL Mukařov
kopaninsky-hrbet.mistecko.cz
Mukařov na WIKIPEDII

CZIN.eu-katalog stránek


Reklama
Vysvětlení
Stránky jsou optimalizovány pro prohlížeč Firefox a v Internet exploreru nebo i jiných prohlížečích nemusí být zobrazeny korektně.


Stránky vznikly pouze proto, že jsem měl pocit že něco takového tu chybí...