|
| Mukařov hospoda v Dolenci - historie |
Kdy byla postavena nevím, ale jinak toho dost pamatuju.
Starší letecký pohled na hospodu
Hujerovi – bývalí majitelé asi do roku 1960, pracovali i pod Restaurace a jídelny /RAJ/
Kalbelákovi asi do roku 1970
Krosgottovi - asi do roku 1980
Pár měsíců p. Edrová a pak někdo z Filek asi dva tři měsíce ????
Až do roku 1990 Místní národní výbor Malá Skála /MNV/ a spolky zde pořádaly akce. Více v článku
Hospoda v dolenci /u Jančice, u Hujerů/ - Na sále bejvávalo
Hospoda ve 30. létech
Jak to vypadalo v hospodě „ U Jančice“ ???
V přízemí:
Hlavní vchod do hospody byl shora od Brožů. Dvoudílnými prosklenými dveřmi s kovovou mříží se vcházelo po čtyřech schodech do dlouhé chodby.
Po pravé straně vedly první dveře do malé místnosti – prádelny. Další dveře vedly do větší tajemné místnosti,
do sklepa s hliněnou podlahou a s nízkým stropem, byly tu uskladněny sudy s pivem, bedýnky s limonádami a lahvovým pivem.
Hned vedle sklepa stoupaly do prvního patra slušně prošlapané dřevěné schody, vedly k místnostem v prvním poschodí, a k malému sálu v mezipatře.
Pod těmito schody vedly dveře do tmavého studeného a hlavně mokrého sklepa. Uskladňovaly se tu dřevěné sudy s pivem a limonádami, a odtud vedly trubky rovnou do výčepu.
Další velké dvoudílné dveře v přízemí byly přímo proti hlavnímu vchodu a směřovaly do vedlejší chodby v zadní části stavení.
Na levé straně se vcházelo prvními nízkými dveřmi do kuchyně. Ta sloužila Hujerovým, jejich mamince i hospodě. V rohu kuchyně byl ještě malý pokojík s postelí a stolkem.
Druhé, dvoudílné dveře vedly do výčepu, starý pult s pípou stál nalevo, u dlouhých dubových stolů pod okny sedávali s pivem a štamprdlí místní i přespolní.
Výčep od sálu dělila zeď, zčásti zděná, zčásti dřevěná prosklená, v té byly vysoké dvoudílné dveře a vcházelo se jimi velkého sálu.
V zadní chodbě:
Vpravo byly toalety, chlív a stodola. „TOALETY“ - to byly ze dřeva zhotovené latríny, pánská a dámská. Jejich používání bylo velmi náročné a životu nebezpečné,
zvlášť pro malé děti, neboť tady hrozilo vypadnutí velkými otvory přímo do močky a hnoje. Proti „toaletám“ se nacházel docela velký chlív s kravkou, králíky, čuníkem a slepicemi.
Později sloužil k uskladnění uhlí. Stodola za chlívem sloužila k uložení povozů a sena, vjíždělo se sem velkými dřevěnými vraty z dolní strany.
Ze zadní chodby se vcházelo ještě do velkého sálu velkými dvoudílnými dveřmi po levé straně, ty se používaly výjimečně.
Posledními dvoudílnými dveřmi zadní chodby se vycházelo ven, když se otevřeli, sešlo se po několika schodech rovně k silnici, vlevo byl velký sál a vpravo hnůj.
Pohled z protější stráně
V prvním poschodí a mezipatře:
První poschodí, nebo spíš mezipatro, mělo dvě jednoduchá okna proti schodům a jedny dveře po pravé straně, ty vedly na malý sál, rozkládal se po celé délce budovy, nad chlívem a stodolou.
Měl nízko do stropu, poškozené zdi i podlahu, dalo se tu propadnout do chlíva, na dveřích visela cedule „VSTUP ZAKÁZÁN !“ Dříve to byly velmi pěkné prostory a sál byl hojně využíván !!!
Z mezipatra vedli ještě čtyři schody do dvou místností, byly to ložnice majitelů. Když Hujerovi odešli sloužily místním spolkům.
Jedna menší hasičům a druhá větší sloužila jako šatna pro hosty na akcích, které se tu konaly. Z velké místnosti se dalo jít ještě do dlouhé komory, tady se našla spousta různých krámů,
ale také velký poklad - Sokolské plakáty a dva prapory, jeden z nich podle zakladatelů SOKOLA vyšívala paní Tyršová, bohužel dnes už nejsou !!! Vyklizená komora se využívala jako „PEKLO“,
víte co bylo tenkrát „PEKLO“, no tam se chodilo po tanečku na frťánky. Někdy bylo dost náročné sejít dolů po dřevěných celkem úzkých a příkrých schodech,
sem tam je sjel někdo po své zadní části, čili po zadku.
...
Sál – velký prostorný vysoký
vešlo se sem až 200 lidí, bylo to jen výjimečně, ale stalo se tak několikrát. Pro 100 lidí akorát. Vejít do těchto prostor prosklenými vysokými dveřmi ze šenkovny bylo příjemné ….
Za dveřmi vpravo stával stoleček s pokladnou a službou, vybíralo se tu vstupné. Za stolečkem vedly vysoké dveře do zadní chodby,
vedle dveří visely žebřiny a za nimi se šlo po dřevěných schodech na balkon. Promítací kabina seděla uprostřed balkonu.
Pod schody se topilo ve vysokých litinových kamnech, druhá kamna stála v levém rohu u jeviště na proti balkonu. Zvenku vedla kolem sálu silnice, i tady se dalo vejít bočními dveřmi přímo na sál,
když se chodilo cvičit. Na levé straně na zdi k šenkovně visely kruhy, hojně se využívaly ke cvičení.
Uprostřed vysokého stropu byl větrák, ten sloužil velmi dobře k větrání, pokud bylo nakouřeno, zatáhlo se za špagát, větrák se otevřel a kouř odcházel stropem ven.
Výhoda byla, že jsme tu měli čistý vzduch a nepálily nás oči. Dřevěná podlaha z roku 1930 byla už dost prošlapaná a hůř se na ní tancovalo, byla dokonale špinavá špatně se myla! To bylo špíny na nohách po zábavě!!! Stoly tu byly dlouhé těžké dubové, židle staré a skládací.
Jeviště sloužilo nejen divadlu, ale i k promítání filmů, bylo tu velké plátno, ukládaly se sem stoly a židle, nebo sportovní nářadí při akcích.
Z jeviště se bočními schody se sestupovalo do divadelního sklepa. Pod jevištěm byly malované kulisy, šatna pro herce a kamínka s uhlím.
Dnes už je vše pryč, zbyly vzpomínky.
Pro mukarov.net R. Bartůňková
Čtěte také:
Hospoda v dolenci /u Jančice, u Hujerů/ - historie
Hospoda v dolenci /u Jančice, u Hujerů/ - Na sále bejvávalo
|
|
|
2010 - 2024  by charvic
|
| Reklama |
Tady může být
vaše reklama!!!
Kontakt ZDE
|
|
|
| Vysvětlení |
Stránky jsou optimalizovány pro prohlížeč Firefox a v Internet exploreru nebo i jiných prohlížečích nemusí být zobrazeny korektně.
Stránky vznikly pouze proto, že jsem měl pocit že něco takového tu chybí... |
|
