Letošní prázdniny se bohužel budou pamatovat v mnohých z nás ne jako zrovna nejšťastnější - dá se říct, že to zprvu opravdu tak nevypadalo.
Ale od začátku – sobota 7.8.2010 – Jizera stoupala, částečně i zaplavila Ostrov, ale nic nenasvědčovalo tomu, že by mohlo dojít k tak velké katastrofě, i když polední zprávy už lecčemu nasvědčovaly a od čtrnácté hodiny se už do pozdních večerních hodin držela i se Sněhovskou jednotkou pohotovost.
O tom jak je to moc vážné jsme se přesvědčili v neděli, kdy nás Operační středisko HZS Libereckého kraje požádalo o pomoc v Bílině, kam se vyjelo společně s SDH Sněhov v počtu 4+4. Po příjezdu na místo a po dohodě s velitelem jsme byli převeleni do Raspenavy. Zde se v několika domech čerpala voda ze sklepů a ze studní. Jelikož nastala už tma – elektřina takřka nikde nefungovala, odjeli jsme domů okolo 21.30 hod.
Pondělí – stejné složení – se jelo znova do Raspenavy. Původní zmatky se již uklidňovaly a bylo to znát i na organizaci práce – dopoledne se vyklízely postižené domy a po poledni nás ze štábu poslali do místní základní školy II.stupně – zde jsme teprve měli poznat co je to likvidace následků povodně. Celé odpoledne až do večerních hodin 4 JEDNOTKY ¨jen¨ vynášeli věci ze zatopených skepních prostorů. Po příjezdu na naši základnu se ještě do 1.30 hod dělalo na technice, která také už není nejmladší.
Úterý – a opět od rána - nakládali se vynošené věci do kontejnerů (po 15-ém jsem to přestal počítat) a náš úkol – že se naředí a vysaje bláto – místy 30-40cm – se ubývajícím dnem jevil jako utopie. Tentokrát – zcela zničeni – příjezd do hasičárny 20.40 hod a opět technika - ¨jen¨ do půlnoci.
Středa – ranní odjezd do ¨naší¨ školy – nekonečné bláto ve sklepě – a odpolední pomoc pana Šticha při vyvážení nekonečných koleček bahna. Ke konci odpoledne zapůjčili Pražští kolegové kalové čerpadlo, to se zapojilo, vyzkoušelo a jelo se domů si odpočinout.
Čtvrtek – nic nového – ráno odjezd do Raspenavy – vystříkávání sklepních prostor proudy vody a odsávání kalovým čerpadlem. Zde se již bohužel projevila únava a jeden náš člen jednotky se lehce zranil na levé ruce a byl ošetřen v Raspenavské hasičárně hezkou ošetřovatelkou.
Pátek se bohužel musel vypustit, nebyli řidiči a taky se už muselo do práce.
Sobota – po dohodě se štábem opět Raspenava – dalo by se i říct, že se tam pomalu nedalo poznat – tolik lidí co přijelo pomoc zaskočilo i samotné vedení místního zásahu. Nám přidělili Fučíkovu ulici, kde se prořezávali poškozené stromy a pálily větve – také se čistily břehy od naplavených věcí. Velitel úseku nás na chvilku i přidělili plynařům – zpřístupňovala se a uvolňovala plynová koncovka. Bohužel i tento den byl poznamenám nevolností dalšího člena jednotky – ošetřovna v hasičárně – a důvod odjed domů dřív než se plánovalo.
Neděle – mytí Soptíka a s pomocí pana Šticha a jeho dodávky odvoz veřejné sbírky do Raspenavy, za kterou děkujeme všem lidem, kteří jakkoliv přispěli a vyřizujeme velký dík od Raspenavských občanů.
Pondělí – v tom množství se to některým už bude zdát jako maličkost – praní hadic na koupališti a jejich převoz do Líšného do hasičárny na sušení – zde dík SDH Líšný.
A když jsme u toho děkování – DÍK všem občanům, kteří se i maličkostmi podíleli a podpořili obyvatele Raspenavy, DÍK všem, co nám zajišťovali věci a pomoc k tomu, abychom mohli jezdit pomáhat lidem v postižených oblastech. DÍK , DÍK , DÍK …
